KULLABERG
 

 

V severozápadní části jižního Švédska v Kočičím průlivu (Kattegatt) se nachází pozoruhodný přírodní útvar. Vystupuje náhle z moře na místě kde by to nikdo nečekal. Vévodí mu už 456 roků pyšný maják, který ukazuje cestu proplouvajícím lodím v průlivu Kattegatt.

 

 

Kullaberg je hora na konci poloostrova Kulla ležící mezi průlivem a mořským zálivem Skälderviken. Kullaberg patří mezi švédské přírodní reservace a je s vyjímkou ubytování pro personál reservace neobydlený.

První známky obydlení tohoto zvláštního místa na naší planetě se datují již před 10 000 lety a to od doby kamenné což dokazijí různé archeologické nálezy a staré historické zápisy. O Kullaberg se toho dá říci velmi mnoho a to už udělali mnohdy jiní. Proto není mým cílem tímto krátkým článkem stvořit vědecké pojednání, které by mělo za cíl případného čtenáře ohromit.

Já proto vědomně ohraničím můj článek na několik zajímavostí viděné očima trampa a světoběžníka.

O podobných přírodních formacích kolovaly od pradávna mezi obyvateli pověsti, že to jsou rejdiště zlých duchů a čarodějnic.

Jedna ze starých legend vypráví, že dávno původně žil na Kullaberg hvězdář a jasnovidec zvaný Kullamanen. Později rytíř jménem Thord Knutsson Bonde. 
Pro zajímavost krátce několik geografických údajů: délka přibližně 7 km a šířka mezi 1,5 – 2,5 km. Plocha je 932hektarů a výška 187,5m.

O tom jak vzniklo jméno Kullaberg jsou dvě hlavní teorie. Druhá část názvu t.zn.slovo berg znamená česky hora. To je jednoduché přeložit. První část jména t.zn. kulla nebo také kulle může mít více významů. Ten lidový je, že to znamená hora, která je větší než osamocená hora ale menší než pohoří. No a ten druhý vědecký, že jméno pochází od horniny typu diabas zvané švédsky kullaid. Ovšem to snad není tak podstatné. Více zajímavé je co tam příhodný návštěvník může na vlastní oči spatřit a doslova ohmatat vlastní rukou.

A návštěvníků je tam od doby vzniku turistiky a rozvoje cestování víc než dost. Přijíždějí tam lidé snad z celého světa a je tam slyšet mnoho jazyků ze všech světadílů naší planety.

Bylo by ovšem docela mylné si myslet, že Kullaberg je zajímavá pouze pro turisty tak jak se ukazují v turistických brožůrách.

Švédští vandrare t.zn. vandrovníci ( v některých ohledech obdoba československých trampů) procházejí Kullaberg při vandrování t.zv Sk?neleden což 1000 km dlouhá stezka vedoucí větší části jižního Švédska i podél mořského pobřeží. Také horolezci často zdolávají strmé skály a kajakáří v mořských kajacích proplouvajjí jeskyněmi v úrovni hladiny moře. Pokud ale návštěvník chce vychutnat plně prostředí Kullaberg je tam nejlepší být po konci hlavní turistické sezóny to znamená někdy začátkem něsíce září.

Pokud se týká fauny najde se na Kullaberg a v její blízkosti většina mořského ptactva včetně mořských orlů a kormoránů, kteří zde mají dobrá loviště. U pobřeží je snadné lovit mimo jiné lososy ale vyskytují se ti i větší živočíchové jako tuleni.

 

 

Ale také tumlare - česky Sviňucha obecná (Phocoena phocoena) což jsou mořští tvorové rostoucí do váhy asi 50kg. Připomínají delfíny ale patří do čeledi kytovců stejně jako velryby.

 

 

Velice zřídka se v Kočičím průlivu objeví i  Hakäring (Somniosus microcephalus) Žralok malohlavý, též žralok grónský což je nejtajemnější žralok ze všech žraloků. Prý není nebezpečný člověku a nejsou dokumentované příhody, že by se tak někdy stalo. Ale žralok je žralok a i tento má plno velice ostrých zubů. Snad nikdy nenapadnul člověka protože žije ve velkých hloubkách kam se člověk nedostane. Živí se rybami a hlavně již mrtvými mořskými živočichy jako jsou tuleni, velryby a další. Ale také se při náhodném výlovu této záhadné ryby objevily u rozboru obsahu žaludku zbytky na pevnině žijících savců jako na příklad sobů a i lednich medvědů, kteří se zřejmě dostali do moře jako mršiny.

 

 

I když z pravidla žije v severním oceánu a podél pobřeží severního Norska a Švédska jsou tedy dokumentovány případy, že se někdy zatoulá až do Kattegatu a ke Kullaberg.
Přes úsilovné bádání vědců se ví o jeho životě velice málo. Žije ve velkých hloubkách až 700m a může měřit až 7m a vážit i okolo 1000 kg. Tvrdí se, že se může maximálně dožít až 500 roků.

Jinak je zde fauna obdobná jako ve větší části jižního Švédska. To platí i pro floru kde snad jsou právě na Kullaberg více charakteristické zakrslé borovice, jalovce a různé křoviny. V každém případě by si na Kullaberg přišel na své jak turista ale tak i vandrovník, botanik, zolog, ornitog ,rybář a nebo milovník přírody vůbec.

 

 

Na závěr mého povídání chci dodat, že při mých toulkách světem a psaním mých článků pro Trampnet jsem ani chvíli nezapoměl na krásy a zajímavosti v čechách, na moravě a na slovensku.Tak jenom namátkou. Všechna pohoří, která obklopují tyto země, brdské lesy, šumavské hvozdy, českomoravskou vysočinu, karpaty, slovenský ráj atd.atd.
 

Myslím při tom na herce Miloše Kopeckého ,který kdysi zpíval .......bramborové placky se škvarkama..... nenajdeš nikde na světě ani na jiné planetě..........

A tak je to i tedy s tou krásnou zemí v srdci Evropy.

Ale také vím, že trampský národ vždy lákalo to co je za zákrutem cesty nebo řeky, za nejbližší horou a nebo za obzorem.Dnes, kdy už to zdaleka není tak obtížné nebo až nemožné jak to bylo za mého mládí objevovat modré dálky mimo rodnou hroudu je to lákavé nabalit usku a vydat se do světa. Na to všechno krásné však bohužel nestačí ani jeden život člověka a tak raději nepromarnit chvíle kdy je mu dopřáno zde být.
 

Tak tedy AHOJ kamarádi někde v širém světe

KAMI - Mirek Karela, Švédsko

/publikované 26.10.2018/