BLÅ JUNGFRU – MODRA PANNA

Na jihovýchodním pobřeží Švédska leží starobylé město Kalmar. V době kdy dánové okupovali vetší část jižního Švedska to bylo první Švédské město nedaleko dávných švédsko-dánských hranic. Proto se nazývalo toto město klíčem do Švédska a mělo v dávných dobách velký strategický význam pro cestu podel pobreží do tehdejšího Švédska a tím i pro cestu do severní Skandinavie. Také to že mezi městem Kalmarem a druhým největším ostrovem Ölandem ( doslovně ”Ostrovní země”) který leží na druhé straně kalmarského průlivu musely proplouvati koráby tímto průlivem znamenalo opevněni kalmarského zámku značnou překážku pro nevítané návštěvníky. Mimo to i z téhož důvodu byl Kalmar po kratší dobu i městem královským. V dnešních dnech je mezi Kalmaren a Ölandem postaven druhý nejdelší most Švédska který je celých sedum kilometrů dlouhý a spojuje pevninu s ostrovem.

Samotný Öland je asi sto dvacet kilometrů na délku dlouhy a je znamý svými dvěma majáky na každém konci t.zn. ”Dlouhým Janem” a ”Dlouhým Erikem”.

Na Ölandu je také světoznámé ornitologické středisko kam se zvláště na jaře shromažďují ornitologové z daleka široka aby pozorovali přílet zvlaštního a vzácného ptactva. Take flora ostrova je velice zvlaštní rostou tam na příklad zakrnělé orchideje a jiné vzácné květiny, byliny a porosty. Krajina má stepní charakter a každý rok tam přichází tisíce návštěvníků a to jak biologů tak i turistů. Öland je poměrně kamenitý a má podle meterologů nejvíce slunečních hodin za rok ve Skandinavii a tím pádem je to i ráj zmijí. Kam jen clovek šlápne tam se musí podívat aby nešlápnul na něco co nemá.

U severního výbežku ostrova se s úspěchem rybaří. Chytá se severský losos, který je zde pokládán za velkou delikatesu. Kalmarský průliv je proslulý i svou minulosti kdy se v něm odehrávaly námořní bitvy mezi Dány a Švédy ale také mezi Rusy a Španěly. Svedčí o tom velký počet vraků na dně průlivu a v okolí Ölandu. Z hlubin průlivu se v minulych letech I vylovily zbytky regaty Krona (koruna), které jsou nyni vystaveny v kalmarském muzeu.

Na sever od Kalmaru bývá při pěkném počasí vidět jak z pevniny tak i z Ölandu prapodivný útvar, který jako by nějakou hříčkou přírody z čista jasna spadnul z nebe a posadil se přímo doprostřed kalmarského průlivu.

Je to ostrůvek jménem Blå Jungfru (modrá panna). Mimo prapodivný tvar (silně připomíná klobouk tvrďák t.zv. bourku, ovšem bez dýnka) a má prapodivnou historii. Často je nazýván čarodějným a pohádkovým vrchem čemuž se dá pomerně lehce věřiti. Zvlaště večer při západu slunce kdy nebe je plné červánků a z hladiny moře se z ničeho nic vypíná 86 metrů vysoká žulová kopule. Mezi místním obyvatelstvem se tento ostrůvek dlouho nazýval Blåkulla (čarodejnický vrch) a podle starých pověr bylo nebezpečné vyslovovat tohle jméno nahlas. Nikdo si totiž nebyl jistý co by skřítkové a čarodejnice, které tam mívaly své rejdiště mohli odvážlivci provést. Z toho důvodu bylo jistější nazývat ostrůvek Blå jungfru (modrá panna). Toto tvrdívali hlavně tehdejší mořeplavci, kteří proplouvali kolem ostrůvku v noci za vichřice. Tvrdili také, že někdy viděli čarodejnice lítat kolem vrcholu ostrova. Za krásného počasí krásná a vitajicí panna a za bouře kdy severák Nordan hvízdal a vlny vztekle bičovaly útesy měnila se v krutou a neúprosnou furii. Již při tak slabém větru jako sedum sekundmetrů je zhola nemožné u ostrůvku přistát. Mnoho lodi tam z toho důvodu ztroskotalo a mnoho námořníků zahynulo.

Také se absolutně nedoporučuje sbírat na břehu ostrůvku překrásné vodou a pískem obroušené kameny. Přináší prý to s sebou totiž velké neštěstí. Je znám případ z nedalekého na protejší pevnině přístavu Oskarshamnu (oskarův přístav) kdy si žena jednoho námořníka vzala takový kámen domů. Napřed jí zahynul manžel, potom jedno dítě a na konec vyhořel celý dům. Teprve když zase vrátila ten ”nešťastný” kámen zpět na ostrůvek tak všechno neštěstí ustalo. Prý se také mnohokrát přihodilo že turisté poslali ”ukradené” kameny zpět na ostrůvek protože od chvíle kdy ho vlastnili nebralo jejich neštěsti konce.

Blå Jungfru se stal Národním přírodním parkem krátce po První světové válce, tedy roku 1925 stanovil tehdejší švédsky král Gustav V. že ostrůvek musí být zachován v neporušeném stavu pro všechny budoucí generace.

Dnes jsou to v první řadě botanikové kteří rádi Blå Jungfru navštěvují. Nacházejí zde neobvyklé mechy a lišejníky, které se nikde jinde nevyskytují. Z ptáku je zde často k vidění orel mořský a jiné druhy vzácného ptactva. Na své si přijdou i geologové. Mimo jiné zjistili že ostrov byl pokryt geologickými usazeninami již před pěti sty miliony roků. Od té chvíle se za pomoci přírodních vlivů obrušoval ostrov az konečně získal dnešní tak charakterickou podobu. Zvláště obrovské žulové bloky v jižní části ostrova jsou zajímavé pro ty kteří studují průběh vzniku naší planety. Mimo toho se také dá navštívit na ostrove několik jeskyní z nihž jsou nejznámější Kostel a Kaple(kyrka a kapell). Již proslulý švédský botanik Linné popsal ostrov a jeho zajímavosti při své návštěvě roku 1741.

Ten kdo hodlá navštíviti Blå Jungfru by si měl vzít pořádné boty s dobrými gumovými podrážkami. Za prvé aby se mu tam dobře chodilo a za druhé aby neporušil citlivou floru ostrova. Musí chodit pouze po vyznačených stezkách a celý ostrůvek se dá dobře projít asi za tři hodiny. Jezdí tam turistická loď z Oskarshamnu a plavba trvá něco pres hodinu.

No a když už tam budete tak :

NEBERTE SI S SEBOU DOMŮ ŽÁDNÝ KAMÍNEK!
 

KAMI rijen 2012