Zase přišla
sobota, od vlaku jsme táhli podél řeky a nebe bylo
modré s bílymi záplatmi mraků.. Pak řeka zpomalila a
v zákrutu, pod šedivými skalmi se objevil camp.
Tenkrát šel první Willy a tak ho našel; zbyly z něj jenom třísky - už
se nás nedočkal náš starý totém. Stáli jsme tíše
kolem a každý měl jen jedno přání - dostat tak toho,
kdo to udělal.
Najednou jsme
cítili, že už to není vlastně ten náš známý flek,
kam jsme se všichni rádi vraceli, až někdo řekl: "potáhnem
dál". Nebe bylo pořád modré - tak jsme šli hledat
nový camp.
redy heleho
/České Budějovice
Jižní stezka 4/1968/ |